Navzdory všem posledním z opakovaných varování Washingtonu adresovaných Pekingu před strategickou nebo vojenskou spoluprací s Moskvou se Čína nyní zavazuje „spojit síly“ s „podobně smýšlejícím“ partnerem Ruskem za účelem obrany národních zájmů. (Foto: Youtube)

Toto prohlášení přišlo na závěr prvního dne cesty ředitele Úřadu komise pro zahraniční záležitosti Ústředního výboru Komunistické strany Číny Wang Yi do Moskvy.

„Čínská lidová republika je připravena spojit své síly s Ruskem, aby rozhodně hájila národní zájmy a podporovala vzájemně výhodnou spolupráci ve všech oblastech,“ uvedl Wang v úterý při setkání s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem. Ve středu se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což se jevilo jako vřelá a vstřícná návštěva.

„Během virtuálního setkání na konci loňského roku naši představitelé [Si Ťin–pching a Vladimir Putin] vypracovali plán dalšího rozvoje bilaterálních vztahů. Jsme připraveni spojit síly s ruskou stranou v souladu s dohodami na vysoké úrovni, rozhodně hájit národní zájmy a ctnosti a podporovat vzájemně výhodnou spolupráci ve všech oblastech,“ uvádí se v prohlášení čínského diplomata.

Dále uvedl, že Čína bude „společně se všemi podobně smýšlejícími partnery dále podporovat rozvoj mezinárodního řádu ve směru spravedlivého rozvoje“.

„Je nutné uvolnit potenciál tohoto mechanismu a je také nutné rozvíjet nové kroky strategické interakce v souladu s měnící se situací, aby byly poskytnuty nezbytné záruky pro národní rozvoj,“ dodal Wang. „Chci se plně připojit k vašemu ocenění strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.“

Pozitivní a zářivá prohlášení na pozadí návštěvy na vysoké úrovni přicházejí v klíčovém okamžiku, kdy Moskva potřebuje ve svém koutě mocného podporovatele, který má rovněž křeslo v Radě národní bezpečnosti. Válka na Ukrajině za několik dní dosáhne hranice jednoho roku od zahájení invaze.

Kreml v reakci na to Wangův postoj pochválil a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvítal „vyvážený postoj Číny k ukrajinské otázce“. Dále prohlásil, že „naše a čínská vize je v otázce krize do značné míry shodná“.

Bude však zajímavé sledovat, zda se z čínské strany objevily nějaké další podrobnosti ohledně Ukrajiny. Zatím se zdá, že Wang prosazuje oficiální stranickou linii, která byla poněkud nejednoznačná, a také během pobytu v Moskvě prohlásil, že Čína bude zachovávat svůj „objektivní a nestranný postoj“ k ukrajinské krizi. Za tímto účelem podle agentury TASS uvedl, že Čína „oceňuje ochotu Ruska řešit krizi jednáním“.

Peking v poslední době vyjádřil přání, aby válčící strany dosáhly mírového urovnání na Ukrajině jednáním. Na to by se mohla zaměřit nadcházející cesta prezidenta Si Ťin–pchinga do Ruska. Zatímco zprávy o budoucí cestě se objevily v úterý, prezident Putin ve středu potvrdil, že se uskuteční – což je velmi významná symbolická premiéra od invaze na Ukrajinu.

„Očekáváme návštěvu prezidenta Čínské lidové republiky v Rusku. Dohodli jsme se na tom již dříve,“ řekl Putin, když Wang Yiho vítal v Kremlu. Ruští představitelé si pochvalovali „nové hranice“, které obě země společně vytvářejí:

Prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že čínský prezident Si Ťin–pching navštíví Rusko, a prohlásil, že vztahy dosáhly „nových hranic“ uprostřed obav USA, že Peking by mohl poskytnout materiální podporu ruské invazi na Ukrajinu.

„Chápeme, že (Čína) má vnitropolitickou agendu, ale předpokládáme, že jakmile budeme řešit všechny otázky související s touto agendou – s Národním lidovým shromážděním, které je složeno z čínských poslanců, kteří musí řešit i závažné personální otázky – budeme realizovat i naše plány na osobní setkání, což dodá našim vztahům další impuls,“ dodal ruský prezident. Konkrétní časový harmonogram zatím nebyl zveřejněn, ale američtí politici spolu se zbytkem NATO a dalšími členy Rady bezpečnosti OSN budou bezpochyby jednání pozorně sledovat.

A pokud jde o Zelenského komentář z předešlého dne o vyhlídce na třetí světovou válku vzhledem k prohlubujícím se vztahům mezi Moskvou a Pekingem…

V pátek bude představen čínský mírový plán pro Ukrajinu. Každý takový pokus je třeba ocenit, otázkou však je, za jakých podmínek. Západní pozorovatelé zůstávají skeptičtí k tomu, že se plán dočká nějakých konkrétních detailů, a zároveň se objevují zvěsti, že Čína může Rusku pohrozit tím, co dělají USA Ukrajině, což umocňují zprávy o tom, že Si Ťin–pching brzy navštíví Moskvu.

Logicky, za předpokladu, že se Čína nechystá dát Rusku košem, což se nechystá, existuje několik možných výsledků:

Čína nenabízí nic nového. To by však zdůrazňovalo, že zůstává nezúčastněným divákem, na kterého střílí kulky Bílý dům, jenž právě varoval, že čínské firmy, které se pokusí obejít sankce vůči Rusku, budou čelit „následkům“: podobným těm, které zakazují tok íránské ropy?

USA přijmou velkou dohodu, aby si rozdělily Ukrajinu. To by znamenalo ústup Západu v historickém měřítku, který by mohl přerůst v širší rozdělení geopolitické a geoekonomické architektury – a to USA nebudou chtít. Zároveň by to však umožnilo USA přiklonit se k Tchaj–wanu – a to Čína nebude chtít; nebo

USA zareagují, jako by si „Čína po zhlédnutí filmu právě koupila lístek na Titanic“, a geopolitická a geoekonomická architektura se rozpadne.